Mít úsměv tvůj celý den na očích,
hledal bych marně, krásnější to hřích.
Tvé oči z nichž štětce vánků, barvu mohou si brát,
samo nebe jim závidí třpyt, jenž já mám tolik rád.
Miluji tě, to už vím,

však v srdci spáleniště, ale o tom ti nepovím….

Otvírám bolestnou knihu osudu,
prosím, chraň mého prince až tady nebudu!
Poznáš ho kdekoliv snadno a lehce,
nosí jméno nejkrásnější, jméno Malého prince.
Slunce šlo už spát,

já tisíckrát musím se ptát: máš mě rád?

Jsi jaro v mém srdci, jenž nechává ho kvést,
jsi léto mé duše, to jediné dokáže mne vést.
Svým podzimem dáváš mi barvu nových dní,
zima tvou peřinou, společné chvilky nám uchrání.
Amorův hořící šíp,

neměl být vystřelen, byl to snad špatný vtip?

Čekal jsem tě princi,
čekal jsem , že mi přineseš lásku schovanou v slunci!
Ty však nikde, kde jsi byl, proč jsi mne nenavštívil?

V poušti zasazen,
vláhou strádám, však zdál se mi o tobě překrásný sen!
Že nevíš? Hladil’s mou tvář, já tvou, přec to nikomu nepovíš.

Princi, dnes jsi tu nebyl, zapomněl jsi.....
Princi, hledám tě, nejsi, uvadám.....
Princi, nemám vláhu, nezaléváš.....
Princi, kdepak jsi, stýská se mi, usychám.....
Princi, rány krvácejí.....
Princi, nenavštívil’s, jsem zlomený.....
Princi, vím, zapomněl jsi.....
Princi, již je to mnoho dní.....
Princi.....
Princ.....
Prin.....
Pri.....
Pr.....
P.....
.....

...............Miluji tě...............