|
Ve chvíli poznání
Já činím doznání
O tom co jsi pro mne byl.
Celý život jako výzvu chápal jsem.
Však co postupem času zjistil jsem,
chápati jsem nedoved
Nepochopil jsem to tehdy
avšak chápu to teď.
Srdce otevřené jako po zemětřasu díra
I když odrosteš má láska neumírá.
Navždy v mysli mé,
obraz tvůj se usídlil.
Zahořel jsem láskou k tobě
prostě si tě oblíbil.
Pamatuješ ještě na tu noc,
tehdy jsi se bouřky bál
a mě jsi si vzal na pomoc.
A já jsem už věděl, že miluju tě moc a moc.
Oblohou prolétl blesk,
v očkách tvých spatřil jsem lesk
ne nemusíš se bát,
pro tebe i s osudem budu se rvát.
Vůně tvá jak vůně jasmínu,
můj mozek prostoupí.
Očka tvá mají barvu modřínu,
tou něžností srdce hříšníka vykoupí.
Tvá pokožka hladká, tvá krásná líčka
Zamiloval jsem se do dušičky i do tělíčka.
Za nocích jasných, pod letní oblohou
hvězdy by mohli povídat o lásce nás dvou.
S tebou jsem jak meteor
v pásu orionu.
Touha spatřit tě spaluje
jak motory rozjetých kamionů.
Za trošičku, tvého andělského smíchu,
klidně zatarasím u pramene každou říčku.
Za pohled něžný
|
